Co v sobě skrývá naše ovoce? 3. díl
27. 7. 2016 Potravina OvoceOvoce, které roste u nás, je velmi zdravé a rozmanité. Najdete zde mnoho různých druhů a odrůd, které jsou cenné pro své účinky na zdraví a také chuť. Podívejte se, na které lokální ovoce byste jistě neměli zapomenout.
Předminulý díl byl zaměřen na angrešt, borůvky, broskve, hrozny a hrušky, minulý na jahody, jablka, maliny, meruňky a mirabelky. A nyní se podíváme na ostružiny, rybíz, švestky, třešně a višně.
Co všechno u nás roste?
Ostružiny
Ostružiny rostou na keři - ostružiníku, který je vysoký až 3 metry. Ostružiny jsou drobné plody, které jsou charakteristické svou tmavou barvou, sladkou chutí a navíc obsahují řadu cenných látek. Jejich vliv na zdraví je pro lidské tělo velice důležitý. Pěstuje se mnoho různých odrůd a zajímavou odrůdou je také kříženec ostružinomalina.
Ostružiny dozrávají od července do začátku září.
Z pozitivních vlastností, které ostružiny mají, můžeme jmenovat následující. Posilují imunitu, pomáhají detoxikovat organismus, díky nim se snadněji hojí rány, mají blahodárný vliv na regeneraci organismu, pomáhají i při nachlazení. Zajímavostí je, že se pyšní protirakovinným účinkem.
V ostružinách najdeme velké množství vitamínu C, vitamíny skupiny B, karoten, železo, vápník nebo také vlákninu. K tomu obsahují flavonoidy. Cenné látky se nevyskytují pouze v plodech, ale také v listech. Mají také antioxidační účinky.
Energetická hodnota: 100 g ostružin obsahuje 259 kJ (61,6 kcal), bílkoviny: 1,3 g, sacharidy: 12 g, tuky: 0,9 g, vláknina: 5,5 g.
Rybíz
Černý, červený, bílý, žlutý nebo i růžový takový přesně může být rybíz sladké a kyselkavé chuti. Jedná se o drobné bobulovité ovoce, jež roste keři, který se jmenuje rybíz nebo meruzalka. Opět se jedná ovoce, které obsahuje velké množství vitamínů a minerálních látek, které se ale obsahem liší, zda se jedná o černý nebo červený a jiné barvy. Proč byste se neměli vyhýbat tomuto skvělému ovoci?
Rybíz zraje v červenci a srpnu.
Rybíz je pro naše tělo prospěšný tím, že stimuluje imunitní systém, pomáhá u žen u přechodu, jeho konzumace má vliv i na alergie, pozitivně působí na cévy, nemoci srdce a krevní tlak, snižují stres a podle výzkumů má významný vliv také na lepší funkci mozku a může sloužit jako lék na Parkinsona (hlavně černý rybíz a šťáva z něj). Cennější je však černý rybíz.
V rybízu se nachází hodně vitamínu C (černém třikrát více než v ostatních), vitamíny skupiny B, dále vitamín A a ze stopových prvků to je hořčík, vápník, železo atd. Nechybí jim ani pektin, silice a flavonoidy. Též je bohatý na vlákninu. Zajímavostí, že obsahuje rostlinné hormony a černý obsahuje též rutin a resveratrol.
Energetická hodnota: 100 g černého rybízu průměrně obsahuje 317 kJ (75,5 kcal), bílkoviny: 1,2 g, sacharidy: 17 g, tuky: 0,3 g, vláknina: 6,8 g
100 g červeného průměrně obsahuje 240 kJ (57,1 kcal), bílkoviny: 1 g, sacharidy: 12 g, tuky: 0,2 g, vláknina: 5,5 g.
Švestky
Švestky jsou plody stromu, jenž se nazývá slivoň švestka. Tyto drobné plody tmavěmodré barvy, které jsou ceněny pro účinky na zdraví, vysoký obsah vlákniny i použití v kuchyni (oblíbený je například švestkový koláč). Jejich výhodou je snadná dostupnost a nízká cena. Podobným ovocem jako švestky jsou také blumy, ryngle, slívy nebo renklódy.
Švestky se sklízí od konce července do září.
Léčivé účinky švestek nejsou zanedbatelné, je jich totiž spousta. Pomáhají při dně, nemocích jater a krevního oběhu, taktéž jsou dobré na odvodnění těla, detoxikují organismus, posilují imunitu, působí při stresu a nervozitě. Slouží jako prevence rakoviny střev, která ochraňují. Při hubnutí jsou taktéž velmi vhodné, protože zamezují tukům, aby se ukládaly. Sušené švestky pomáhají při zácpě.
Ve švestkách se nachází vitamíny skupiny B, vitamín C, A, K a E, z minerálních látek se v nich nachází draslík, fosfor, vápník, železo a hořčík. Nachází se v nich také třísloviny, organické kyseliny a vláknina. Nechybí jim ani antioxidanty, které působí proti volným radikálům. Jejich glykemický index je pouze 24.
Energetická hodnota: 100 g švestek obsahuje 260 kJ (61,9 kcal), bílkoviny: 0,6 g, sacharidy: 14,6 g, tuky: 0,1 g, vláknina: 2,2 g.
Třešně
Třešně se pěstovaly již před dvěma tisíci lety na území dnešního Turecka, později se rozšířily i k nám. Používají se nejen v kuchyni, ale mají i významný vliv na zdraví. Třešně jsou brány jako zázračné ovoce, mají totiž mnoho účinků. Po jejich konzumaci by se ale neměly hned pít tekutiny, ať nedojde zažívacím problémům kvůli kvašení. Hodí se také při dietě, jelikož jsou nízkokalorické a neobsahují téměř žádný tuk.
Třešně zrají od konce května až do července.
Různými účinky na zdraví se mohou chlubit i třešně. Jedná se účinný lék na dnu, pomáhají při artritidě, taktéž mají vliv na léčbu cukrovky, podporují tvorbu inzulínu, chrání srdce, cévy, detoxikují krev a některé orgány, podporují trávení a vylučování trávicích šťáv. K tomu rovněž zlepšují imunitní systém, pomáhají při stresu a krvetvorbě, dokonce by měly chránit před rakovinou.
V třešních se nachází vitamín C, E, B nebo P. Dále jsou bohatým zdrojem minerálních látek - železa, hořčíku, jódu, vápníku, draslíku a zinku. Nechybí jim cenné antioxidanty, které hrají důležitou roli v boji s volnými radikály. Taktéž toto drobné ovoce v sobě obsahuje vlákninu.
Energetická hodnota: 100 g třešní obsahuje 270 kJ (64,3 kcal), bílkoviny: 0,9 g, sacharidy: 14 g, tuky: 0,4 g, vláknina: 2 g.
Višně
I když višně nejsou tak sladké jako třešně, patří mezi oblíbené peckoviny, které se používají nejen v kuchyni, ale také mají účinky na zdraví. Své kořeny mají v oblasti Černomoří a později se dostaly i k nám. Mezi oblíbenou mlsku jistě patří višně v čokoládě, ale nejlepší jsou čerstvé a právě utržené. Po jejich konzumaci není hned vhodné pít tekutiny, brzy začínají kvasit.
Višně dozrávají v červnu a červenci.
Mezi účinky, kterými působí na zdraví, se řadí detoxikace organismu, pomáhají čistit ledviny a játra, mají vliv i na léčbu cukrovky, pomáhají při nespavosti, mají pozitivní vliv na nemoci kardiovaskulárního systému, při osteoporóze, krvetvorbě a také na stav pleti, vlasů a nehtů. Taktéž účinkují na hubnutí, neboť višně neutralizují tuky, ty se pak nedostanou do krve a následně se neuloží.
Z vitamínů, které višně obsahují, můžeme jmenovat vitamín C a A, z minerálních látek to je draslík, železo, jód, hořčík, fosfor, vápník a zinek. Z dalších látek se v nich nacházejí třísloviny, kyselina citronová, kyselina jablečná a melatonin
Energetická hodnota: 100 g višní obsahuje 243 kJ (kcal), bílkoviny: 1 g, sacharidy: 12 g, tuky: 0,6 g, vláknina: 2,4 g.
Podívejte se na první a druhý díl.